Ve středu 4. prosince 2024 nejen mě, ale i nás všechny, moc překvapila velmi smutná zpráva, že nás náhle opustil pan Ladislav Vydra. Byl od úplného začátku zavedení soutěží v orbě koňmi v roce 2003 jejich pravidelným a velmi úspěšným účastníkem a to jak v kláních „O ruchadlo bratranců Veverkových“ v Pardubicích při výstavě Koně v akci, tak i od stejného roku takřka úplně na všech Mistrovstvích České republiky v orbě koňmi. Jeho velmi ojedinělá neúčast na MČR byla vždy dána jejich konáním v různých, pro jeho Avii 15 vzdálenějších částech naší republiky, pardubické „ruchadlo“ nevynechal nikdy včetně loňského XX. jubilejního ročníku.
Nádherné a hlavně ojedinělé krédo měl pan Vydra vyryté na krásných a vždy perfektně vyleštěných mosazných ozdobách tzv. darmovisech (planciarech, visících z kroužku vzadu na chomoutu na vnější stranu koně) s vyrytým nápisem „Krásné koně slunka svit, je na světě krásné být“. Vždy oral s otočným pluhem tzv. obracákem. Pan Vydra, jeho moudrost a jeho umění, navíc s jednou opratí vedeným spřežením, bylo navždy zachyceno v pořadu České televize Malá farma z roku 2013 s názvem „Orba koněm“, natočeném ve stejném roce na MČR v Benešově u Prahy. Tento cyklus (tehdy s Betani a Vaškem) je nyní shodou okolností jednou týdně postupně opět reprízován a je pod tímto názvem nadále dostupný na webových stránkách ČT 1. Jeho chladnokrevné spřežení norických ryzáků Šimon a Bety (později postupně obměňované za mladší koně) bylo ve výše zmíněných soutěžích bez nadsázky legendární a bylo vždy zárukou vynikajících výsledků a samozřejmých špičkových umístění v kategorii otočných pluhů.
Orání s koňmi obecně vždy označoval hezkým termínem „ruchání“ ve spojitosti s historickým a ojedinělým světovým vynálezem (r. 1827) ruchadla bratranců Františka a Václava Veverkových z Rybitví nedaleko Pardubic. Je velká škoda, že nikoho z nás ani mně nenapadlo jeho moudra si napsat, tzv. z něj „padala“ při každém hovoru s ním.
Mě osobně pan Vydra před několika lety k mé velké radosti udělal a nechal i vyrýt výše zmíněný darmovis s jedním šlahounem, mám ho od té doby pověšený doma na čestném místě.
Závěrem musím o našem vzájemném vztahu upřímně říci, bohužel již v minulém čase, „měli jsme se rádi, měl mě rád, měl jsem ho rád“.
Čest jeho památce.
Za Společnost pro orbu ČR i za sebe (a za všechny „koňáky“)
Honza Navrátil
Smuteční oznámení ve formátu jpeg můžete stáhnout zde.
